Obec Benecko

Benecko je krkonošská obec nacházející se na Jilemnicku, v severovýchodní části okresu Semily.

Je tvořena osmi částmi (Benecko, Dolní Štěpanice, Horní Štěpanice, Mrklov, Rychlov, Štěpanická Lhota, Zákoutí a Žalý).

Historie

Původním historickým centrem osídlení byly Horní Štěpanice – sídlo vzniklé v podhradí hradu Štěpanice. První zmínky o něm jsou datovány rokem 1304, kdy byl hrad založen Janem z Valdštejna.
Benecko je prvně zmiňováno roku 1628 jako Benešsko. Dalším výkladem vzniku jména je místní legenda o poustevníku řádu sv. Benedikta, který sídlil poblíž Jindrovy skály, v místech, kde nyní stojí kaplička zasvěcená sv. Hubertovi.

Další části obce byly osídlovány v 17.–19. století postupně, osídlením podle vody. Obyvatelstvo se zabývalo převážně zemědělstvím a ručním tkalcovstvím, v některých částech obce i domácí výrobou bižuterie. Ke zlomu došlo až s rozvojem turistiky a zimních sportů koncem 19. století. V meziválečném období zažil region významný nárůst turistického ruchu. Další vlna prosperity se projevila po roce 1989 s restitucí znárodněného majetku. 

Kultura

Navzdory relativně odlehlé poloze vůči kulturním centrům patřil benecký region k místům s bohatým kulturním životem. Na přelomu 19. a 20. století působilo v obci několik ochotnických spolků. 
V regionu na přelomu století působila celá řada hudebních těles, převážně dechovkového rázu, výjimkou ale nebyla ani tělesa zabývající se vážnou hudbou. Krajina v okolí Benecka byla považována za zajímavou pro výtvarné umělce.

V 20. letech se Benecko stalo módním mezi pražskými krajináři (František Cína Jelínek), kteří v hotelu Vyhlídka trávili dlouhá tvůrčí období. V regionu působil i František Kaván. V současnosti se krajinářství věnuje zejména Miloš Gerstner starší a ruská krajinářka Asja Feoktistova. Benecký dialekt krkonošského nářečí se širokými samohláskami a zdvojenou výslovností některých souhlásek (mejllo, honně) oddělených hiátem inspiroval řadu spisovatelů – příkladem je štěpanický řídící Josef Šír.

Turistika a sport

První lyže v regionu byly vyrobeny na pile v Dolních Štěpanicích sekerníkem Vondrákem z bukového dřeva podle vzoru skijí lesníků hraběte Harracha. Tento typ se ale v podmínkách kopcovitého terénu příliš neujal pro svoji váhu a další výrobci lyží (Faistaurer, Erlebach) již volili spíše dřevo jasanové. Tyto lyže si oblíbili též norští instruktoři lyžování, kteří v rozvoji tehdy módního sportu na Benecku sehráli významnou úlohu. Na rozvoj zájmu o lyžování zareagoval Český SKI klub, který na Benecku zakoupil chalupu jako základnu pro své členy.

Podle jejího vzoru začaly vznikat i další ubytovny, boudy a hotely. Hrabětem Harrachem byl zřízen hotel Zlatá Vyhlídka, rodina Kubátova vybudovala hotel Kubát. Mezi významné podnikatele patřili Ludvík Erlebach (Martinova bouda), Bohumil Rychtr (Rychtrova bouda)či Antonín Faistauer (hotel Krakonoš). Rozvoji turistického ruchu napomohla i Harrachem zřízená rozhledna na vrchu Žalý s připojenou restaurací (vyhořela). V šedesátých letech byly na Benecku vybudovány první lyžařské vleky – 328 metrů dlouhý kotvový vlek z Transporty Chrudim (údajně experimentální konstrukce, mnohokrát na místě upravovaný) na Šlohnerově kopci a 750 metrů dlouhý vlek Kejnos, v roce 2006 nahrazený moderní 4sedačkovou lanovkou.

Známé osobnosti

  • Bohumil Hanč (1886–1913) – propagátor lyžařství v krkonoších, běžec na lyžích 
  • Šárka Záhrobská (* 1985) – reprezentantka ČR v alpském lyžování 
  • Miloš Gerstner (1915–2006) – divadelník, pedagog, specializující se na krkonošský region 
  • Matěj Pochop (1901–1984) – písmák, jeden z posledních krkonošských ručních tkalců 
  • Bohumil Rychtr (1902–1983) – písmák, první soukromý benecký hoteliér 
  • Vladimír Slavínský (1890–1949) – český herec, básník, scenárista, režisér a filmový podnikatel 
  • Jan Buchar (1895–1988) – krkonošský lidový vypravěč, propagátor lyžařství 
  • Jaroslav Cardal (1919–2010) – reprezentant ČSR a ČSSR v běhu na lyžích, olympionik 
  • Anna Hanušová – průkopnice ženského lyžování 
  • Antonín Vondrák – autor konstrukce prvních průmyslově vyráběných lyží krkonošského regionu 
  • František Karel Hron (1874–1928) – malíř
Vyhledávání

Prosinec 2024

  • Po
  • Út
  • St
  • Čt
  • So
  • Ne
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
  • 11
  • 12
  • 13
  • 14
  • 15
  • 16
  • 17
  • 18
  • 19
  • 20
  • 21
  • 22
  • 23
  • 24
  • 25
  • 26
  • 27
  • 28
  • 29
  • 30
  • 31

Leden 2025

  • Po
  • Út
  • St
  • Čt
  • So
  • Ne
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
  • 11
  • 12
  • 13
  • 14
  • 15
  • 16
  • 17
  • 18
  • 19
  • 20
  • 21
  • 22
  • 23
  • 24
  • 25
  • 26
  • 27
  • 28
  • 29
  • 30
  • 31
0 Dospělí
0 Děti
Domácí zvířata
Velikost
Cena
Vybavení
Zařízení
Vyhledávání

Prosinec 2024

  • Po
  • Út
  • St
  • Čt
  • So
  • Ne
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
  • 11
  • 12
  • 13
  • 14
  • 15
  • 16
  • 17
  • 18
  • 19
  • 20
  • 21
  • 22
  • 23
  • 24
  • 25
  • 26
  • 27
  • 28
  • 29
  • 30
  • 31
0 Osoby

POPTÁVKA

V termínu:
Počet hostů:

 

Odeslat poptávku